I.Quest 2015 jak již známo startoval u rybníku Loviště nedaleko Vodňan. Je nutno podotknout, že původním plánem organizátorů byl rybník jiný a to Záhorský rybník, který sousedí s kempem Pražák a obecně se využívá ke koupání. Když jsme ale nahlédli do mapy a zjistili, že v blízkém dosahu se naléza rybník s fascinujícím jménem Loviště, bylo vzhledem k úvodnímu questu rozhodnuto. Dalším faktorem byla i skutečnost, že celé aranžmá prvního úkolu a tedy svrhnutí PET lahví z letadla, které je pochopitelně v rozporu s leteckými předpisy, bude lépe provádět někde trochu v ústraní. U Loviště se dalo parkovat a nehrozila inflitrace "mudlů". Takže jediný kdo nevěřícně zíral na hráz rybníka plnou divných lidí, byl okolojedoucí cyklista babetista s taškou Lidl na nosiči. Další hrozbou bylo vozidlo blížící se do zad registračního stolku, ale naštěstí se ukázalo, že nejde ani o porybného, ani o zájem úřadů, nýbrž o DFense, který proti všem předpokladům místo od Českých Budějovic dorazil na místo startu ze severu.

Ráno proběhla tradiční prezence, poté rozprava a zaškolení soutěžících k používání zařízení ROB 80. Některé týmy zaškolení na osmičkovou a srdíčkovou anténu hrdě odmítly a pak se v průběhu soutěže divily, že zařízení funguje jinak než očekávaly. Nedaleko startu jsme umístili cvičnou lišku, kterou soutěžící mohli najít, nebo alespoň určit směr, ze kterého vysílá. Houbovu instruktáž o tom, že všechny naše lišky vysílají signál začínající prefixem MO (Startovní liška byla MOS - S jako start) zřejmě zapomněli, protože dále v průběhu soutěže se minimálně jeden tým dobýval do sídla radioklubu OK1KPI, kde jsme záměrně nechali od rána běžet falešnou lišku vysílající MOJ (místo soutěžní lišky, jejíž označení MOH dostali soutěžící jako součást indicie ve WR), ale o tom později až u liškového questu.

Soutěžící posnídali čerstvé pečivo díky sponzorskému daru rodinné pekárny Polanských z Protivína a už se mohli těšit na šestou hodinu ranní, kdy se ve WR objevil první úkol:

"Milí soutěžící, vítejte na I.Questu 2015. Nikam neodjíždějte, mějte všechny smysly na pozoru a využijte následující informaci:

6:10 "Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se zvíří voda," odpověděl mu nemocný. "Když tam zamířím, někdo mě předstihne."

Deadline: 90 minut
Tento úkol nemá nápovědu."

V citaci je sousloví "zvíří voda". K tomu chci dodat, že původní plán byl použít vírník, který je taktéž v portfoliu našeho pilota, ale bohužel tlačná vrtule vírníku by shazování PET lahví mohla učinit poněkud nebezpečným.

Soutěžící mohli snadno najít, že hláška z nejpřekládanější knihy světa, která nabádá ke koupání v rybníku, není v originále uvozena čísly 6:10. Jednalo se totiž o časový údaj, ve kterém měl přilétnuvší ultralight svrhnout do vody PET lahve se soutěžním kódem a dalšími indiciemi. S odvážným nejmenovaným pilotem a Bobem (který měl roli kopilota a střelce) bylo předem dohodnuto, že na čase příletu extrémně záleží a původní plán byl, že letadlo bude nenápadně kroužit po okolí již od 6:00, aby v 6:10 mohl být proveden dobře zamířený výsadek. Houba v 5.55 volal Bobovi, aby zkontroloval stav a vysloužil si tak akutní hypertenzi z informace, že letadlo je teprve v 30 km vzdáleném hangáru a probíhá předletová příprava. Nevíme jak je to vůbec možné, ale letadélko učinilo první přelet nad rybníkem v 6:13 a v 6:15 došlo ke svrhnutí PETek do rybníka. Allegro má podle výrobce maximálku 200km/h, Bob říkal, že letěli 240 ... v každém případě díky za perfektní a obětavou práci chlapci!

Našim úkolem jako organizátorů bylo do příletu udržet soutěžící na břehu, neboť jednak neměli v rybníku co najít a jednak by hrozilo zranění při zasažení soutěžícího PET lahví zatíženou sádrou. Soutěžícím se do vody naštěstí bezdůvodně moc nechtělo, jedinou výjimkou byl Viktor z týmu LK 45 / K10, který se pokusil přivlastnit si organizátorský člun. Vzhledem k tomu, že si tento dopravní prostředek tým LK 45 / K10 nezaregistroval při prezenci a nebyl jeho, bylo mu v neoprávněném užívání cizí věci a porušení pravidel soutěže poměrně snadno zabráněno.

Další technickou zajímavostí byl plovoucí ponton, umístěný "uprostřed" rybníka, opatřený kotvou, světelnou i zvukovou varovnou signalizací a dýmovnicí. Zařízení bylo konstruováno tak, že jej aktivoval Bob z letadla mobilním telefonem. Z důvodu bezpečnosti mohlo zařízení reagovat výhradně na hovor z telefonu Boba nebo Houby a bylo třeba pouze nechat 2x zazvonit a položit, jinak by se zařízení neaktivovalo. Protože jsme měli k dispozici jedinou rozbušku dýmovnice a nebylo tedy možné zařízení před soutěží kompletně otestovat, tak nás potěšilo, že vše zafungovalo na jedničku, po Bobově zavolání se nejen spustila varovná siréna, ale zažehla se i dýmovnice a pilot s Bobem se tak mohli snadno ujistit, že mají pod sebou správný cíl. Při druhém průletu došlo ke shození PET lahví, které se opět podařilo na výbornou a my organizátoři, kteří si už patnáct minut kousali nervozně nehty jak to dopadne, jsme se mohli konečně trochu uklidnit. Pro případ, že by ráno nebylo počasí, výsadek se nezdařil, nebo některý soutěžní tým z jakéhokoli důvodu nedokázal získat PETku, měli jsme druhou sadu připravenou na místě.

Nyní už bylo vše prosté, soutěžící pochopili, že je ranní koupání nemine, naskákali postupně do rybníka a získali PET lahev, ve které kromě indicií byl i soutěžní kód.

Průběžné pořadí - waypoint 1 - PET lahev:

Přehled dosažených časů: