Poté co naši soutěžící získali PET lahev a zadali soutěžní kód, čekal na ně další úkol. Ve WR byl popsán takto:

PET lahev jste našli, veškeré indicie k dalšímu waypointu naleznete v ní.

Deadline: 90 minut
K tomuto úkolu je definována 1 nápověda, která se automaticky zobrazí po 60 minutách.

V PET lahvi pak našli soutěžící papír s touto indicií:

K úkolu byla k dispozici jedna nápověda, která se zobrazila sama po šedesáti minutách (mince ještě v této fázi soutěžící mít nemohli). Nápověda byla takový obrázkový rébus:

Po zkušenostech z loňského ročníku a také ze soutěží, kterých se organizační tým I.Questu zúčastnil jako tým, jsme nabyli zkušeností, že šifra jako poslední úkol je trochu hardcore, protože všichni jsou po celém dni už dost vysosaní a mentální kapacita na náročnější úkoly nestačí. Proto jsme se letos rozhodli zadat soutěžícím šifru hned začerstva na začátku hry. Soutěžící jsme navíc hned ráno zahltili dalšími informacemi, tedy o možnosti zisku mince v 8:30 a o možnosti vyzvednout si balíček od kurýra.

U této šifry nešlo o žádný pekelný úkol, nejen z nápovědy se dá brzy dojít k poznání, že kýženou šifrou je BIFID, o kterém bychom si mohli něco napsat.

Autorem této fraktálové šifry byl Felix Delastelle (1840-1902) a šifra vznikla někdy kolem roku 1901. Jako základ použil Delastelle Polybiův čtverec, šifru již v té době velmi vousatou. Polybiův čtverec vyžaduje 25 písmen abecedy, které se zapíší do matice 5x5 (v nejprimitivnější verzi jen tak za sebou, v pokročilejších verzích v určitém specifickém pořadí, nebo s vuyžitím klíčové fráze). Ideální je, pokud správné rozložení zná šifrátor i dešifrátor. Používáme-li pouze 25 písmen abecedy, je zjevné, že nám min. jedno písmeno chybí. Toto se řeší různým způsobem v závislosti na řeči, ve které je šifrovaný text. V některých jazycích lze zkrátka jedno písmenko vyechat, nebo sloučit s jiným. Nejtradičnějším je slučovat I a J, protože i tak lze výsledný text bez potíží číst (tuto variantu jsme použili my jak loni v Playfairovi, tak letos v BIFIDu), ale lze slučovat např. V a W, nebo U a V, vypustit Q apod.

U Polybiova čtverce je pak šifrovaný text prezentován dvojciferným číslem, což jsou vlastně souřadnice řádku a sloupce daného písmenka v tabulce:

Takže např.: slovo DELASTELLE zašifrujeme polybiovým čtvercem jako:

14 15 31 11 43 44 15 31 31 15

Taková šifra mohla pochopitelně plnit funkci v době svého vzniku, ale i pro nás už je zjevné, že není příliš odolná k nežádoucímu rozluštění. Felix Delastelle tedy rozvinul tento model o trochu dál a uvedl na svět šifru BIFID.

Souřadnice řádků a sloupců totiž zapsal pod sebe a to po dvojicích (je tím pádem třeba mít sudý počet písmen v textu, případně dopnit obligátním X). Použijeme-li stejný výchozí text dostaneme:

11 31 44 13 31
45 11 34 51 15

No a tyto "nové dvojice" čísel převedl zase zpátky na písmena za pomocí téže tabulky. Výsledná šifra tedy je: ALTCLUAOVE. Dešifrování pak probíhá opačným směrem, za využití znalosti principu. Jinak stejně jako u všech známých šifer, není problém najít na internetu spoustu online encrypterů/decrypterů, např. zde:

Výhodou je, že díky tomutu algoritmu je šifra poměrně odolná na frekvenční analýzu, což ostatně předpokládáme některé týmy brzy zjistily.

No zkrátka výsledný text, který měli soutěžící z PET lahve získat byl:
VEZMETESIDALEKOHLEDVYLEZTENAROZHLEDNUA
HLEDEITEDALSIINDICIIVPODOBEQRKODUAZIMUTSTODVACETTRISTUPNE

Organizačním záměrem tohoto úkolu bylo propojení s prvním úkolem. Na startu začnou všichni hledat PETku, někteří a postupně všichni půjdou na rozhlednu. Ti co rozluští první BIFID půjdou opět na rozhlednu, takže ostatní, co by chtěli opisovat nezaznamenají, jestli teprve hledají PET, nebo tam dělají něco jiného. Pokud by přesto někdo, kdo BIFID ještě nerozluštil vylezl na rozhlednu, nic tam nenajde, že? Takový byl záměr, ale zdali to tak opravdu fungovalo musíte posoudit sami.

V každém případě bylo třeba za využití doporučeného vybavení (dalekohledu) spatřit pod azimutem 123° A4 QR kód v barvách soutěže na stromě u cesty.

Po sejmutí tohoto kódu dostali soutěžící nový azimut a to 37°. Trošku zrada byla, že další bod byl mírně za horizontem, ale i při mé  nízké výšce stačilo stoupnout si na kamen vedle stromu, nebo popojít 4m nahoru po silnici. Nehledě na to, že výsledná cedule s finálním QR kódem tohoto úkolu byla po celé cestě dolů v poli výrazně viditelná.

Zde již soutěžící objevili soutěžní kód a tedy tento úkol byl tímto vyřešen.

Pamětnící možná poznají ceduli, která si zahrála již v prvním ročníku u Žižky. No sloupek trochu popraskal, ale to není nic, co by nevyřešila SP páska.

Soutěžní kód: I.Q:geegee3y

Po tomto úkolu se uhnízdil v čele průběžného pořadí tým Komár na kanóny, následovaný týmy Tvrdý yelky a BBB, nicméně výrazně nejrychleji vyřešili tento úkol týmy Tukdam a Rumové pralinky, viz. naše přehledy níže:

Průběžné pořadí

Přehled dosažených časů