Přihlášené týmy

 

18
 

Anketa

Měla by se zrušit multivehicle strategie pro příští ročník?
Ano
50%
Ne
50%
Celkem hlasů: 4

Poslední komentáře

Po vyzkoušení I.Questu loni jsme si nenechali ujít ani letošní ročník. Bohužel vypadl řidič druhého auta a tak jsme vyrazili jen ve 4, ve vyváženém československém složení 2+2. Původní plán spát na místě pod širákem jsme po přihlédnutí k předpovědi počasí přehodnotili a opět spali v Českých Budějovicích – tentokrát však byl budíček už ve 3 ráno. Doufáme že příští rok se start posune spíše na jih :D Doporučení zkontrolovat trasu dopředu jsme pochopitelně ignorovali a tak jsme si přidali navigační rozcvičku ještě před začátkem soutěže. Ranní chlad nemohl zkazit radost z připraveného rautu a pomalu jsme se chystali řešit startovní úkol.

Informaci o předvídatelném místě jsme správně přeložili jako blízkou rozhlednu a zatímco některé ostatní týmy balily a startovaly auta, vyrazili jsme poklusem k rozhledně. Zpětně si říkám jestli jsme nepřepálili start, první PETlahev jsme totiž získali, ale tím to haslo. Pro nás byla následující hodinu a půl více než sto roků stará šifra jasný Playfair. Rozdělení do pětic a fakt, že organizátoři loni upozornili na její existenci hravě převážili dva bigramy ze stejných písmen které v playfairovi možné nejsou. Ale to není problém, stačí číst od konce a bigramy se rozpadnou, nové nevzniknou a to přece nemůže být náhoda! Teď už jen najít jaké použili organizátoři heslo. Po deadlinu se dozvídáme správný šifrovací princip a dále hledáme heslo. Takovou zákeřnost, že heslo žádné není, jsme odhalili až po delší době.

Pozn. pod čarou: Ještě během luštění a hledáni hesla jsem se šel podívat na rozhlednu jestli tam nezůstaly nějaké PETlahve pro porovnání případných rozdílů. Když jsem se nahoře týmů s dalekohledem žertem zeptal, jestli hledají další stanoviště, tak vážně přisvědčili. Došlo mi to až po pár dalších větách. Neměl jsem v plánu vyzvídat, ale tady se dala provést celkem zkratka. I směr, kterým se dívali/měli namířený dalekohled na stativu byl celkem jasný. Možná i nějaké auto už tam stálo.

Azimut na strom jsme identifikovali i podle skrumáže lidí, která se v sobotu brzo ráno tvořila kousek od startu. Další azimut už byl horší. Vytyčeným směrem jsme viděli akorát pole a plus mínus stejným směrem statek u lesa. Protože to byl jediný zajímavý bod daným směrem rozjeli jsme se ho prozkoumat. Bohužel k němu vedla jiná cesta, než poblíž které byl další QR kód. Takže jsme akorát rozdráždili hlídací psy a po telefonátu s kurýrem jsme rovnou zamířili pro balíček. Po cestě doběhl time-out a dostali jsme zadání dráčka. Vytěžili jsme minci a nápovědu k poslednímu úkolu, kterou jsme prozatím odložili. U dráčka jsme chvíli laborovali, co je voda a co souš a poměrně rychle jsme vyrazili správným směrem. Podle symbolů z traileru jsme si ověřili že nejsme úplně blbě a začali jsme hledat kód. Kolem kostela nic nebylo, název místní wifi sítě neměl 8 znaků a ani různé varianty s ním WR nebralo. Po chvíli začaly dojíždět další týmy a všichni jsme bloumali kolem kostela. Nebylo nám úplně jasné jestli kurýr něco vydává na všech 3 zastávkách, tak se polovina týmu pro jistotu vydala zkontrolovat druhou. To už jsme ale narazili na zamčenou závoru. Jiný soutěžní tým přemluvil spřátelené domorodce aby nás vypustili ven.

Kurýr žádné další mince vydat nechtěl tak jsme dojeli zpátky k Anně a zaparkovali před závorou. Druhá polovina týmu mezitím donesla osmimístný kód dodatečně nainstalovány. K naší smůle jsme tým který není evidentně technicky dostatečně na výši, takže jsme disponovali jen jedním chytrým telefonem (slovenský telefon a česká sim, mezinárodní spolupráce funguje) a ten jsme zároveň používali jako navigaci. Takže ďábelská čísla jsme po zadání kódu začali řešit u závory. Vcelku pochopitelné bez úspěchu. Než jsme vyzkoušeli nejrůznější nápady už se nám nechtělo použít vyzvednutou mincí a počkali jsme na timeout. Další část úkolu jsme pak vyřešili obratem díky tomu že polovina týmu zanechána na Anně dokonale rekognoskovala terén, asi se tam fakt nudili :D

V Příbrami jsme zaparkovali v podstatě hned před informacemi, takže jsme rychle vytěžili civilistu a vyrazili na procházku. Než jsem dorazil na horní konec schodů kolegové už měli najíte správné dveře, takže zbývalo jen si správně popsat bubáky (naštěstí naše interpretace popisování byla stejná jako autorská, to se mi moc často nestává :D ). Video naštěstí rozklíčoval slovenský kolega, česká polovina má s notoricky znamymy filmy/serialy evidentně problém.

Chaloupku Bohouše a Humla jsme opět našli díky místním, obecně se mi zdá že (pokud jsou nějací v dosahu) je to nejefektivnější způsob hledání. Místo kde se nebe dotýká země sice odolalo hledání v mapě, ale naštěstí bylo po chvíli zlemeno díky googlu. Dál jsme jeli nejkratší cestou a nic nás netrápilo že přitom vyjedeme z mapy, takže poslední minci jsme minuli. Jo, první mincí jsme minuli taky, nějak jsme si nevšimli, že ve webovém rozhraní je kromě startovního úkolu ještě informace o minci. Na té technice asi fakt musíme zapracovat.

Na Makové hoře jsem musel některé kolegy přesvědčovat že žlutá a fialová je dostatečná identifikace I.Questu, ale do luštění brailla jsme se pustili celkem rychle. Ale neúspěšně. Při čtení zepředu jsme naráželi na shift, při čtení zezadu na numlock. Znaky které jsme v brailovi pravda nečekali (: Následující programovací úkol jsem chtěl zdolat nápovědou, těžko říct jestli by nám pomohla. Zkompilování kódu bylo pro nás nereálné, jen pokud by nás napadlo předhodit googlu kombinaci klíčového slova z nápovědy Lože+Smolotely. Nejspíš ne, ono to lože taky mohlo být úplně někde jinde. Na první pohled jsem odmítl kód luštit, na druhý jsem našel Vigenera, zprávu, heslo a speciální 28 pismenou abecedu. Po útoku tužkou a papírem mi vychzely nesmysly a tak jsem radši svačil. Systematičtější kolegové se postupně prokousávali kódem, takže když vypršel timeout, už měli první dvě slova zprávy. Mohli taky posvačit :D

Cestou k pisoáru jsme zjistili zásadní skutečnost: Vypli internet. Teda ne celosvětově, jenom nám. Ne, že by to pro nás byl rozdíl. Vlastník SIM započal několikahodinovou anabázi o zpřístupnění internetu, bohužel neúspěšně. Zatím jsme se rozhodli používat slovenskou SIM stylem "zapnu internet – zádám kód – stáhnu zadání – vypnu internet", s tím, že snad to kredit na ní vydrží. Už jsem říkal že musíme zapracovat na technické stránce věci? U Ďáblova lóže jsme našli pisoár a opsali si kód. Rovnou jsem se vydal zpátky k autu pro kýbl s vodou. Než jsem se vrátil dorazily další týmy a spojenýmy silami a kapalinami jsme získali kód z ping-pongoveho míčku. Co dělat se šachovnicí bylo celkem jasné, jak to dělat už dalo trochu scrabblení. Následovala hodinka hledání v mapě soutěže, ve vytištěné mapě, v autoatlase. Hříšnou vesnici jsme nenašli a slovenský znalec českých filmů evidentně má taky svoje slabiny. V Dalskabátech jsme opět odchytili civilistu a vyrazili přes pole k mlýnu. Nakonec bylo štěstí, že jsme se tou dobou už pohybovali spíše na chvostu startovního pole, protože auto jsem nechal pěkně na cestě na pole, podle místních tam stejně nikdo nejezdi… Kdoví co by byli schopni provést ti draci kteří to dali autem :D

U mlýna nás místní paní už zdálky posílala ke stromů u cesty, asi jsme nebyli první kdo ji chtěl pošlapat trávník. Podle doporučení jsme použili minci a ve spojení s identifikovanou poslaneckou sněmovnou jsme se snažili zjistit, který poslanec TOP09 umřel a je pochován někde poblíž. Nikoho jsme nemohli najít a zroentgenovaného Schwarzenberga nikdo z bilboardu neznal. Nakonec jsme nějak doiterovali od Schwarzenberské hrobky v Domaníně u Třeboně (poněkud mimo mapu soutěže) ke správné hrobce u Orlíku. Bohužel už jsme jeli v módu internet na minimum a tak jsme se hrobku vydali hledat pěšky od parkoviště v Orlíku. Potom jsme se vrátili pro auto a k hrobce jsme tak dorazili něco přes půl hodinky před koncem. A ještě jsme nevyřešili otazníčkovou indícii. Začalo horečně stříhání a kombinování azimutu. Bohužel jsme nepochopili, co se nám snaží text říct a tak jsme měřili vzdálenost a azimut od Schwarzenbergů k místu kde nám kurýr předal balíček. Well… Při obhlídce palouku jsme truhlu s nápovědními dlaždičkami nenašli a tak jsme jen zasmušilé čuměli na barvičky a symbolicky čekali poblíž hrobky na smrt.

Na I.Queste hodnotím pozitivne raňajky! To je niečo čím sa I.Quest jednoznačně odlišuje od ostaných. A preto mi velmi neprekáža start skoro ráno. Môžem dokonca povedať, že sa na start skoro ráno těším. Ďalej sa mi páčil programovací jazyk ostravská java. Asi aj preto, že som to vyluštil :). Sice neskoro, ale predsa. Osobně se mi úkoly líbily, možná i toho brailla bych překousl. Problém mám pořád s Dalskabáty – aby po vyluštění šifry následovala další v podobě správné interpretace řešení se mi nezdá úplně cool. Je fakt že jsme si to sami ztížili absencí internetu ale i tak. Ono na druhej straně treba priznať, že keď googlu zádáš heslo “hríšná obec”, tak asi prvých 20 odkazov bude “Dalskabáty”. Myslím si, že hlavným problémom bol v tomto prípadě výpadok internetu v našom tíme. Rovněž jednotnou tématiku jsem neshledal nijak přínosnou, možná to nebyla příčina, ale z letoěka se mi nevryla do paměti taková pěkná místa jako z loňska (domovní znamení, letiště), ale to je asi zase subjektivní. Pre mňa osobně bola zaujímavá aj lokalita okolo nádrže Orlík.

Každopádně organizátorům obrovské díky, tohle všechno připravit a uhlídat musí dát neskutečnou práci. Možno by som do buducna vopred overil a zvážil výber stanoviska, aby náhodou prítomnosť vačšieho počtu ľudí na danom mieste neprekážala miestným alebo úradom. Příští rok nám snad neselže internet a tak všem ukážeme. Nebo že by do třetice všeho dobrého i zlého? (:

Přihlášení

Seznam galerií